Hodnocení výkonu

Hodnocení výkonu žáků probíhá různými kanály. Tím nejnápadnějším jsou školní známky, dále verbální a neverbální zpětná vazba poskytnutá učitelem nebo spolužáky, ale i žákem samotným. Pro rozvoj zdravé studijní self-efficacy je zásadní poslední jmenované, tedy dokázat zhodnotit svůj výkon na základě vlastních kritérií.

S kým se srovnávám

Srovnávání vlastního výkonu s okolím je člověku přirozené, ne vždy si ale uvědomujeme, jak moc záleží na složení skupiny lidí, ve které se nacházíme a se kterou se srovnáváme. Jsme-li ve skupině jedinců, kterým se daří lépe, mohou nás úspěchy okolí motivovat, většinou v nás však vyvolají pocity méněcennosti, neschopnosti a mohu nás vést k rezignaci.

Mnohem efektivnější je proto srovnávat se se sebou samým, se svými předchozími výkony a na základě tohoto srovnání stanovovat své další cíle. K takovému chování však žáci nebývají vedeni a je třeba jim tuto dovednost zprostředkovat. Osvojení této dovednosti přináší žákům více energie, kterou mohou věnovat vlastnímu vývoji, a kterou neplýtvají sledováním výkonů okolí a obavami, že budou méně úspěšní.

Směřovat žáky k vytváření vlastních kritérií výkonu je o to důležitější, že český školský systém zatím podporuje spíše skupinové srovnávání a soutěživost. Ta se odráží i v systému známkování. Pětistupňová škála navíc mnohdy výrazně redukuje zpětnou vazbu o podaném výkonu. Pětku z diktátu je možné dostat za třicet, ale i za pět chyb. Posun z třiceti chyb na pět je výrazným pokrokem, v rámci známkování však není reflektován. Bývá proto vhodné známku doplnit o další informace. Tyto informace lze ke známce připsat, pro posílení self-efficacy je ale nejvhodnější, probíhá-li tato zpětná vazba s účastí žáka tak, aby se s podporou učitele učil svůj výkon ohodnotit sám.

Vlastní hodnotící kritéria

Součástí hodnocení vlastní práce by měla být schopnost vyzdvihnout své silné stránky a zároveň identifikovat svá slabá místa a navrhnout realistický plán pro jejich posílení. Takový plán zahrnuje informace o tom, které dovednosti si potřebuji osvojit, zda jsem schopen zajistit jejich osvojení sám, či budu potřebovat podporu, kdo mi může tuto podporu poskytnout, v jakém časovém horizontu se pohybuji a podobně. Při potížích se zapamatováním znalostí je vhodné přemýšlet o způsobech vstřebávání informací, změně učebního stylu či časového rozvržení učiva. Pro posílení self-efficacy může být také přínosné zamyslet se nad tím, zda některé dovednosti, které ke splnění úkolu potřebuji, již nevyužívám v jiné oblasti, ve které se mi daří. Individuální vedení bude mít v tomto ohledu patrně největší efekt, způsoby přístupu k hodnocení vlastní práce a jeho formy lze však předat žákům v obecnější rovině i skupinově.

A co okolí

Ačkoli je vlastní hodnocení práce velmi účelné, nelze zanedbat vliv vnějšího hodnocení autoritou učitele. Obecně lze říci, že negativní hodnocení důvěru žáka ve vlastní schopnosti podrývá, zatímco pozitivní ji podporuje. Pozitivní hodnocení však musí odpovídat odvedenému výkonu a vycházet z upřímného přesvědčení učitele. Chvála za každou cenu a prázdná motivační hesla self-efficacy neposílí. Učitel tím navíc ztrácí důvěryhodnost a další hodnocení z jeho úst nebudou brána vážně. Osvědčuje se oceňovat zájem, snahu a vytrvalost žáků spíše než jejich schopnosti. Pokud chválíme žáky za schopnosti, které jsou jim dané, vyvoláváme v žácích, kteří tyto schopnosti postrádají, dojem, že nemohou výsledek nijak ovlivnit. V úvahu je dobré brát také okolnosti hodnocení. V některých případech v závislosti na klimatu konkrétní třídy může být zpětná vazba od učitele mezi čtyřma očima přínosnější, protože tak žák není vystaven sociálnímu tlaku třídy. Veřejná pochvala může někdy žáka stavět do nechtěné role, kdy mu ostatní úspěch nebo uznání nepřejí.

• veďte žáky k vytváření vlastních kritérií hodnocení výkonu
• učte žáky ocenit jejich silné stránky, identifikovat slabá místa a navrhnout realistický plán pro jejich posílení
• oceňujte snahu, zájem a vytrvalost žáků spíše než jejich schopnosti